Většina příběhů (knižních, filmových) řeší konflikt mezi IQ a EQ. Zloduch chce zachránit planetu/lidstvo tím, že proředí populaci, hrdina mu v tom zabrání. Morálně je tedy správné chránit každého i za cenu globální katastrofy. Inteligenčně je správné udělat vše podstatné k tomu, aby se katastrofě zabránilo. Včetně obětí.

EQ říká, že smíchovská vražedkyně je stejně hodnotný občan jako např. prof. Mudr. Pirk. IQ říká, že její odstranění spíše lidstvu prospěje než uškodí.

EQ je samozřejmě naprosto nepodstatné v profesionálním rozhodování. Pravděpodobně jsou již na vše modely u nichž jenoznačně vede rozhodování na úrovni IQ. EQ je pravděpodobně důležitější pouze v osobní rovině. Z toho vyplývá, že pokud chceme kvalifikovaná rozhodnutí, pak skutečně záleží na inteligenci tak jak ji většina chápe. Rozhodnutí na základě empatie jsou krátkodobá, avšak populární. Proto je naprostá většina volebních slibů právě stavěna na principu empatie a naprosto ze stejného důvodu jsou ve většině případů populistické, nefunkční nebo nesplěné až nesplnitelné.