Řekni mi, co čteš, a já …

Kdo čte Karla Marxe? Co čtou Mensané? Dokážete vybrat deset nejlepších knih, které Vám poodhrnuly klapky z očí? Doporučíte mi svoji nejoblíbenější?

V říjnu roku 1999 celosvětová anketa BBC vybírala největší myslitele tisíciletí. Naše média se tohoto tématu dotkla velice okrajově, tak dnes už málokdo zná výsledek. A přitom tady by se měl dát najít zdroj přinejmenším zajímavých knih. Alespoň to z toho logicky plyne. Tak tedy:

1. Karel Marx

2. Albert Einstein

3. Isaac Newton

4. Charles Darwin

5. Sv. Tomáš Akvinský

6. Stephen Hawking

7. Immanuel Kant

8. René Descartes

9. James Clerk Maxwell

10. Friedrich Nietzsche

(Zdroj: BBC)

Citát Arnošta Lustiga v MF DNES z 11.8.2007:

“Bible, tu by si každý měl koupit třikrát, aby ji měl, kdyby bylo zemětřesení. Na polovinu světa měl vliv Machiavelliho Vladař z roku 1513. Třetí je pro mě Komunistický manifest Marxe a Engelse. Nemluvím o tom, co se s těmi krásnými teoriemi stalo v rukou a myslích lidí“

Loni společnost Mensa (společnost sdružující lidi s IQ nad 130) dělala mezi svými členy průzkum, který měl poodhalit, co čtou Mensané.

Ankety se zúčastnilo 170 členů, kteří zaslali 247 návrhů, a jen 13 titulů se objevilo opakovaně. A jak to dopadlo? Zde uvádím výsledek:

1.	Saturnin
2.
3.	1984
4.
5.
6.
7.	Alchymista
8.–10.

(Zdroj: Mensa ČR)

Když jsem tuto otázku dostal já, nemyslel jsem si, že odpovědět bude tak těžké. Člověk se vyvíjí a mění se mu i priority. Už to nejsou Foglarovky, co jsem hltal, ani Robinson Crusoe, ani soudce Ooka, ani ty stovky pohádek z celého světa počínaje Krásou nesmírnou, Diamantovou sekerou a konče drsným Willhelmem Hauffem, ač to bylo asi to nejkrásnější čtenářské období, vnímané dětskou myslí. Už to nejsou ani matematické „bible“ Karla Rektoryse, ani Hanse Bartche.

Pokusím se vybrat deset mých nejlepších knih k dnešnímu dni:

 1. John Wyndham - Den trifidů

Četl jsem od Johna Wyndhama snad vše, co se na našem trhu objevilo. Co kniha, to unikát, ale toto je opravdu nejlepší sci-fi, s kterou jsem měl tu čest. Nádherná ukázka toho, jak je člověk závislý na ostatních a čeho všeho se musí vzdát a co nového objevit, když najednou o tuto závislost přijde.

Dovolte mi jeden citát z této knihy: „Osamělost vám odhalí, že jste pouhý atom, vydaný napospas nekonečnu a neustále čeká na svou příležitost, aby vás vyděsila, strašlivě vyděsila - to je pravý záměr osamělosti; a to jí také nikdy nesmíte dovolit...“

2. Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Zdeněk Mahler v pořadu "Uvolněte se prosím" řekl toto: „V Bibli je téměř všecko, ve Švejkovi je úplně všecko.“ (Zdroj: ČT)

A já s tím souhlasím, četl jsem obé. Jednou jsem musel vystoupit z šaliny, neboť jsem zrovna četl pasáž, kdy Švejk doprovázel opilého Otto Katze v drožce domů, a dostal jsem u toho nefalšovaný záchvat smíchu.

Neodpustím si opět zacitovat, ovšem z jiné pasáže: „Tak stoupala moje drzost, že jsem myslel, že mně nikdo nemůže nic udělat, až došlo k osudnému omylu v noci na náměstí pod podloubím, k omylu, který jasně dokázal, že všechny stromy nerostou do nebe, kamaráde. Pýcha předchází pád. Všechna sláva polní tráva. Ikarus si spálil křídla. Člověk by chtěl být gigantem, a je hovno, kamaráde. Nevěřit náhodě a fackovat se ráno i večer s připomenutím, že opatrnosti nikdy nezbývá, a co je příliš moc, že škodí. Po bakchanáliích a orgiích dostaví se vždy morální kocovina. To je zákon přírody, milý příteli.“

3. Vítězslav Nezval – Edison

Nádhera, ke které není co dodat. Snad jen malou ukázku:

„Naše životy jsou truchlivé jak pláč

Jednou k večeru šel z herny mladý hráč

venku sněžilo nad monstrancemi barů

vzduch byl vlhký neboť chýlilo se k jaru

avšak noc se chvěla jako prérie

pod údery hvězdné artilérie

které naslouchali u politých stolů

pijáci nad sklenicemi alkoholů

polonahé ženy v šatě z pávích per

melancholikové jako v podvečer

Bylo tu však něco těžkého co drtí

smutek stesk a úzkost z života i smrti

…“

4. Jerzy Kosiński – Nabarvené ptáče

Autobiografický román Jerzy Kosińského, který popisuje svůj osud za druhé světové války, je opravdu kniha pro otrlé. Ve východní Evropě kniha byla okamžitě zakázána a na Západě vyvolala bouřlivé polemiky, které se shodly v jednom: Kdo tu knihu přečte, už na ni nikdy nezapomene. Kosiński spáchal sebevraždu v roce 1991. Snad se jednou Václavu Marhoulovi podaří podle této knihy natočit skvělý film.

 „Němci byli pro mě opravdovou záhadou. Jaká ztráta času a námahy. Copak stálo vůbec za to takovému nuznému krutému světu vládnout?“

5. Hermann Hesse – Siddhartha

Tato kniha o hledání pravdy a smyslu života, nemůže v první desítce chybět. Hermann Hesse je nositel Nobelovy ceny za literaturu. Kniha mi připomněla Alchymistu od Paula Coelha.

„Dospěl jsem k jedné myšlence, Góvindo, kterou budeš rovněž považovat za žert nebo pošetilost, ale která je mou nejlepší myšlenkou. Zní takto: Opak každé pravdy je stejně pravdivý.“

6. John N. Gray – Slamění psi

Četl jsem tuto knihu již velmi dávno, ale pamatuji si, že náladu mi zkazila na několik dní. Přečíst si ji znovu jsem si netroufl, ale chystám se na to. Jak je již psáno na přebalu knihy, tak autor je proslulý jako filozof pesimismu, ovšem při psaní této knihy však měl zjevně mimořádně špatnou náladu. Je skutečně celé lidstvo chlípná, chamtivá, pomatená a krvelačná sebranka s morálním profilem paviána?

„Nebe a země neznají lidskost, zacházejí s myriádami tvorů jako se slaměnými psy.“ Lao-c’

7. Nisargadatta Maharaj – I am that

Vynikající kniha, kterou mi překládal a emailem překlady posílal můj brněnský kamarád z Indie. Učení je silně ovlivněno Tamilským mudrcem Ramanou Maharšim. Tiruvannamalai, kde Ramana pobýval, jsem v roce 2008 navštívil.

Ramanova odchodu v Indii údajně želely miliony lidí. Dlouhý článek o jeho smrti v New York Times končí slovy: "Zde v Indii, kde tisíce takzvaných svatých mužů rozhlašují svůj souzvuk s nekonečnem, se povídá, že nejpozoruhodnější věc na Ramanovi Maharšim byla, že o sobě nikdy nic zvláštního netvrdil, přesto se však stal nejmilovanějším a nejrespektovanějším ze všech.“

8. George Gamow, Russell Stannard – Pan Tompkins stále v říši divů

V této knize mi dokázal pan Gamow vysvětlit teorii relativity a kvantovku tak, jak dosud žádný pedagog před ním. Smekám.

Prof. Gamow zemřel v roce 1968. V roce 1999 prof. Stannard z důvodu obrovského vývoje moderní fyziky, příběhy pana Tomkinse doplnil a rozšířil.

9. Raymond M. Smullyan – Jak se jmenuje tahle knížka?

Kniha plná logických hádanek. Kniha, kterou jsem si v knihovně půjčoval často a po antikvariátech jsem ji sháněl hodně dlouho.

Alespoň jednu hádanku sem musím dát:

„Tento příběh vypráví o karavaně putující saharskou pouští. Tři hlavní postavy si nazvěme A, B a C. A nenáviděl C a rozhodl se ho zavraždit. Jednou k večeru, když postavili stany, nasypal mu jed do vaku s vodou (to byla jediná zásoba vody, kterou C měl). Nezávisle na tom se B rovněž rozhodl zavraždit C, a (aniž tušil, že voda patřící C je už otrávená) propíchl C jeho vak, takže voda pomalu vykapala. Otázkou je: kdo je vrahem, A, nebo B?

Podle jedné úvahy byl vrahem B, protože C se ani nestačil napít jedu, který mu nasypal A do vaku, a zemřel by, i kdyby A nebyl vodu otrávil. Podle jiné úvahy byl skutečným vrahem A, protože jakmile jednou A otrávil vodu, byl C odsouzen k smrti a zemřel by, i kdyby mu B vak nepropíchl. Která z úvah je správná?“

10. Jiří Robert Pick – Monoléčky muže s plnovousem

Výborná satira, cituji: „Mám rád pořádek, čisté prostředí, klid, skromnost, upřímnost, poctivost a slušnost. Ale přesto: doma je doma.“

Tak snad jsem to zvládl a omlouvám se za delší text. 
No jo, ale kde mám Jirotkova Saturnina?, no maucta, to by mi teta Kateřina neodpustila, teda chtěl jsem říct: „Má úcta“ ...jak to že nemám v první desítce Zločin a trest?, vynikající Dostojevského knihu jsem přečetl jedním dechem, …a kde mám knihu Tma, výborné sci-fi od Ondřeje Neffa, …a tu spoustu knih Werichových, co mě dokázali nadchnout a poučit, …a kde mám Bídníky, kde Victor Hugo dokázal tak precizně popsat Boha, …a co skvostnou Sumu technologiae od Stanislawa Lema? …a Filosofickou gymnastiku od Stephena Lawa?, excelentní to kniha, …nebo Neznámý svět nekonečných množin od Vilenkina? …a co Dialogy o matematice od maďarského profesora Rényiho, kde tak skvěle rozmlouvají Sokrates s Hippokratem, …a co Norimberský proces od Heydeckera a Leeba, který nám nechá nahlédnout do duše válečných zločinců, …Magie a manipulace mysli od Derrena Browna mi vyrazila v mnohém dech a také ji tam nemám, …Cvičebnici psychologie od Petra Bakaláře jsem si kupoval třikrát, dvakrát jsem ji půjčil a nechtělo se jí ke mně zpět, jak moc se líbila i ostatním, …kniha, Jak se bránit hloupým řečem od Barbary Berckhanové, mě mnohokrát pomohla v praxi, …Černá kniha kapitalismu mi otevřela zase o něco více oči, no a když jsem si přečetl Černou knihu komunismu a Černou knihu církve, pochopil jsem, že mám doma Černou knihu lidstva, …jak to, že tu nemám v první desítce Čapkovy knihy?, v kterých si tak krásně hraje s českým jazykem, …nebo povídky od Bruna Ferrera, které si příjemně a jemně hrají s duší člověka, …já málem zapomněl na Horníčkovy Hovory, …a na Kingovy horory, …a na Mžik od Gladwella, …a na Dialogy o kráse od Platóna, …a co Ekonomické bajky, pro studované a lajky? …a Krylovovy Bajky? …a Kontakt od Sagana? …a Malého Prince? …a co kniha Muži jsou z Marsu, …,…a DOOOST!

Ne, ne nejde to. Nejde z té obdivuhodné mozaiky vytrhnout deset kostiček. Určitě jsem na nějakou, pro mě důležitou, zapomněl. Možná zapadla prachem času, ale v mozaice stále drží.

Nu což, hlavně se těším na Vaše oblíbené čtivo.

Starý Jiráskův Žalman by mi možná doporučil Bibli Kralickou. (Zdroj: F.L.Věk)

Dalajlama možná toho Karla Marxe. (Zdroj: novinky)

Možná.

Pište své tipy do komentářů, dobrých knih není nikdy dost. Děkuji Vám za ně.

Přeji Vám úsměv na rtech, toleranci, nadhled a prosluněný den. Ať po modrém blankytu bělavé páry hynou a lehounký větřík s nimi hraje a vysoko – v daleké kraje, bílé obláčky dálným nebem plynou. (Zdroj: Máj )